Zastavit se, zavřít oči a nadechnout se až do konečků prstů. Zažít nepopsatelné emoce a nezvyklé vibrace, které v člověku vyvolá pobyt na novém místě. Někdy až bláznivá potřeba zkoumat všechny barvy, stromy, každou větev a list. Našlapovat a vnímat změny přírodního podloží, letmo se dotknout kůry stromu nebo šťavnatě zeleného mechu. Vyfotit si do paměti všechny viděné scenérie, aby bylo před spánkem čím listovat a kde se toulat, když ostatní myšlenky za to nestojí. Každý by to popsal trochu jinak, ale všichni víme, o čem je řeč - pobyt v přírodě je kouzlem a lékem na vše.
Pro výše uvedené záležitosti jsme si zajeli do srdce Slavkovského lesa. Obloha jako ze Springfieldu a sluncem prozářené podzimní výjevy byly tou nejhezčí kulisou, jakou jsme si mohli přát. Náš výlet zahajujeme krátkou procházkou po vyznačené NS Kladská, která návštěvníka dovede do knížecí osady s pozoruhodnými loveckými sruby. (Hladovci a gurmáni zde přijdou na své ve zdejších restauracích a penzionech. Podávají se tu, mimo jiné, i zvěřinové speciality.) Dále následuje přesun směrem k obci Prameny.
Stáčení Giseliny a Rudolfovy minerálky jsme z důvodu odstávky nahradili ochutnávkou lahodného Barochova pramenu (prameny pomyslně sbírám - karlovarské pítko vozíme v autě nonstop). Asi 2km výšlapem do mírného kopce projdeme místní částečně zdevastovanou křížovou cestu. Výstup ukončíme v lese u magické zříceniny kaple Panny Marie.
Posledními cíly jsme pro tento výlet stanovili Tři křížky a Upolínovou louku. Obě místa jsou dobře dostupná od úzké silničky vedoucí na Novou Ves. Směrem od Pramenů je napravo vstup ke skalnatému vrcholu se třemi kříži vztyčenými jako vděk za uzdravení a nalevo je možné dojít po povalovém chodníku do vymezeného prostoru pro nadšence unikátní flóry.
Tam, kde jsme výlet ukončili, však mnozí návštěvníci Slavkovského lesa začínají. Oblíbená je zde NS Mnichovské hadce s Dominikovou skalkou a se dvěma zastávkami u minerálních pramenů. Tak o té třeba příště.
