Když hlavu nesvírá covid, zlomenou nohu sádra a žádné další celosvětové a vesmírné okolnosti neohrožují vaši plánovanou dovolenou, je to opravdu pocit podobný divadelnímu standing ovation. Do kufru pro jistotu balím jednu voňavou knihu den předem zakoupenou v knihkupectví, avšak s vnitřním tušením, že je to jen „pro jistotu“. Čtení vidím v následujícím týdnu maximálně jako uspávací odstavec, a to Bůh ví jestli.
Dub se nikdy netěší. Nemá rád balení a přesuny, ale nakonec se mi naštěstí vždy nějak podaří prostřednictvím kompletního plánu a drobných taktických manévrů ala zastávky na zlatavý mok zmanipulovat jeho mysl tak, že moji maringotkářskou a kočovnou povahu nějak schroustá a užijeme si to. Táhneme s sebou cyklisticko-plavecko-běžecko-turistickou výbavu včetně potravy na týden – s mými jídelními potřebami to tedy není žádná ultra light záležitost :-D. Půjčovnu dodávek jsme však nakonec využívat nemuseli.
Chalupa Pod smrkem nás vítá svou romantickou roubenou podsadou a kulisou horských výhledů. Místní i ubytovaní zase srdečnými pozdravy a úsměvy. Vybalujeme, vklouzáváme do cyklistického a řítíme se do hor, abychom stihli vše, co jsme si naplánovali.
1. CYKLOVÝLET – Polubný, Kořenov, Jizerskou cestou (údolím Jizery), Bukovec, osada Jizerka, Jezdecká cesta, Protržená přehrada na Desné, vodopády na Bílé Desné, Desná, Finské domky, Novina, Souš, Nýčovy domky, Polubný.
(Pozn. Sjet až do Desné a stoupat po turistické na Souš je něžně poznamenáno „velice zajímavá cyklistická záležitost“. Tip - pokud chcete vidět trpět a slyšet hekat svého manžela, posaďte ho na gravela s nejlehčím převodem 1:1 a projeďte s ním tuto cestu :-D.)
Pro oklepání se z prvního drobného převýšení a pro Dubův refreš padne turistika jako volba pro další den. Nebudeme to hrotit, že jo? Hlavní je před akcí hodně vychválit očekávané vyhlídky, výletní cíle a podotknout, že v Hejnicích u kláštera bude za odměnu určitě nějaký točený. Aby to nebylo moc podezřelý, nezapomenout polohlasem říci, že se teda půjde i trochu do kopce a z kopce. POZOR!!! o délce trasy 25km se zmínit až když společně vyšlápnete podstatnou část výškových metrů (aby nebylo cesty zpět)! To, že bude rád za otevřenýho Vietnamce s potravinami, to pozná sám ve večerních hodinách v den akce.
2. PĚŠOVÝLET – Takže jdeme. Na základě
doporučených výletních cílů naplánována trasa (zpětně hodnotím jako jeden z mých nej choďáků v ČR): Hejnice, vodopád Černého potoka, Hajní kostel, Polední vodopád, Frýdlantské cimbuří, Polední kameny, Pavlova cesta, Bílá smrt, Holubník, Ptačí kupy, vyhlídka Krásná Máří, vodopád Velký Štolpich, Ořešník.
(Pozn. Je jasný, že svět není jen růžovej a i na nejhezčích výletech není vše zalitý sluncem. Na tom našem to částečně také platilo – na nejvíce exponovaném místě s potenciálem nejkrásnějších výhledů – Frýdlandském cimbuří - se mi zamlžil i Dub před očima.)
Je večer. Trasa dokončena. Vypínám skoro vybitý sport tracker a motivuju nohy a Honzu k závěrečné cílovce kolem kláštera. Kavárna se sklizenými židličkami a otřenými stolky signalizuje, že Vietnamec bude mít kšeft. V Hejnicích ho v případech podobnéh
o typu hledejte za železářstvím. Nálet na prodejnu těsně před zavřením nakonec zachránil celou situaci. Nákup dobrot dal částečně zapomenout bolístkám a únavě, kterou mě Dub na konci druhé desítky kilometrů informoval prostřednictvím významných řečových pomlk a toužebných pohledů vstříc rovinám pod naším kopcem. Výlet ale nakonec vychválil, takže s klidným svědomím OPRAVDU DOPORUČUJI!
3. TROCHU SI ZABĚHAT (už bezbolestně i v terénu – jupííííí), ZAHŘÁT SE NA SILNIČCE a hurá na vejlet – zkusíme zase KOLO:
Polubný, Jizerka, Rybí loučky, Zelený kámen, Předěl, Paličník, Na Písčinách, Tišina, Věžní stezka, Smrk, zpět přes Smědavu, rašeliniště Jizerky, zastávka na chatě Pešákovna, osada Jizerka, Polubný.
(Pozn. Na Smrku nás měli na „normálních“ kolech za totální exoty – byli jsme poučeni, že když už se tam jede, tak snad na elektro, ne?)
Podobné je to s ranními rozcvičkami. Ty si představuje každý jinak. Když už po několikáté běžím do kopce směrem na Nýčovy domky, který jsem byla nucena si na trénink oblíbit, obohacuji mužíka luxujícího svůj osobní automobil o zcela novou představu ranních fyzických aktivit. Toto tvrzení odvozuji z nevěřícného výrazu, který po čase vystřídal škleb ala "Jsi snad blázen?" ... to, když si uvědomil, že nemá vidiny a že už také pravděpodobně nespí. Opravdu už zase běžím… a zase.)
4. V poledne se s pláštěnkami, turistickýcmi hůlkami a svačinou drápeme, k Dubově radosti, do kopce – Polubný, Horní Kořenov, Dolní Kořenov, Tesařov, expozice lehkého opevnění, Hvězda + rozhledna Štěpánka, Příchovice, Cimrmanovo muzeum a maják
+ koupačka v nádrži Mšeno – pršet přestalo, takže i s romantickým západem slunce.
5. GRANDECYKLOFINÁLE naplánoval Dub, stáhl mapu do hodinek a já to luštila. Moderní orientační výlet jsme odstartovali v Bedřichově. Když už mi asi po sté hodinky hlásí – „chybná trasa“, mám chuť je strhnout, hodit je do příkopu a ManfREDAbajka za nimi. Nakonec se ale vymotáme a Dub „Pan MapaDNE“ dokonce přestane komentovat moje údajně chabé navigační schopnosti. Po projetí trasy závodu Author cup a pro velký romantický skoromořský úspěch z předchozího podvečera následuje koupačka.
Tip. Pokud opomeneme pár stoupáčků a úseků s panelkou, na cyklistiku v Jizerkách jsme shledali gravel bike jako jasnou volbu. Chcete-li si užít přírodní jízdu na tomto dvoukolém oři, Jizerky jsou pro to jako stvořené.
Ještě nějaká doporučeníčka: Výlet na Ještěd, Singltrek Nové Město pod Smrkem!!! + další!
Super večeře v protější chalupě a strašidelná bouřka slavnostně ukončily naše jizerkování a my… běžíme-jedeme-plaveme-jdeme zase někam dál.
