Závod ČP terénního triatlonu
700m plavání, 25km cyklo, 6km běh
8. 7. 2023
Začalo to ubytování v Mařenicích v srdci Lužických hor v jen drobně upraveném sudeťátském domku s tvůrčí paní bytnou, která mu vtiskla šarm a neotřelou atmosféru. Podtrhla to procházka na Kalvárii, božský klid a vzduch. Tato kombinace všeho možného se stala zdrojem klidného spánku a energetizace těla a mysli. To, co jsem však zažila při páteční seznamce s upravenou cyklistickou tratí Dana Zemančíka a Kamila Krejného u nedalekých Kunratic, to byl teprve zážitek definitivního nadšení. Trasu jsem projížděla s vnuknutou myšlenkou, že byla vytyčena po odebrání mé míry pomyslným cyklokrejčovským metrem. Minimum asfaltu, plno trailů a singlů mezi skalami zasazenými ve šťavnatém porostu borůvčí, kapradí a borovic. Nechyběl kousek louky, jedno pole a dva silovější výjezdy. 8,5km super XCčka krát 3. Z minulosti jsem věděla, jak krásný závod se chystá, avšak trasa lišící se od té, co jsem tu startovala naposledy, mě naprosto uhranula. Na pozávodní seanci jsem tento názor sdílela s ostatními závodníky, kteří, podobně jako já, kvitovali vše, co organizátoři nachystali.
Pozdější čas startu ve 13:00 mi tentokrát nevadil, podobně jako vedro 8.červencového dne. Dopoledne jsem si ještě jednou projela cyklistický okruh, abych si připomněla, kde a jak drezurovat Sparka, a následně nachystala v depu vše potřebné. Tésně před startem závodu následovala koncentrace na rozpravu. Do vody horního Kunratického rybníku jsem se vrhala po boku mužů a žen ve zmiňovaném popoledním čase. Chvíli jsem bojovala s valícím se plaveckým davem, a pak s šokem způsobeným uštědřeným kopancem do brady. Nečekané vodní občerstvení, které se usídlilo v hrtanu, mě také závratně nepodpořilo. Ve druhém 300m dlouhém okruhu se, krom mentálního rozhovoru Janice a její zimnice vyloupnuté z chladné vody, neudálo nic mimořádného.
Z rybníku jsem vylézala se ztrátou zhruba 2 minut na první závodnici Štěpánku Bisovou. Depo moji propast nepodpořilo, a tak nezbývalo, než pořádně zatopit na kole i běhu. Zahřátí těla proběhlo v parném počasí hned v první části prvního okruhu. Pak jsem začala cítit energii v nohách a podle toho je taky pěkně roztáčela. Rozmanité sjezdy i výjezdy mi seděly a já si je neskutečně užívala. Na běh už jsem to valila jen se ztrátou ani ne půl minutky. Dobrý pocit při běhu, který v poslední době zažívám, jsem vnímala i dnes. Tušila jsem, že s tímto vědomím a skutečností by se dalo pracovat. Ačkoliv jsem hlasitě oddychovala, sil jsem měla spoustu a dva okruhy po 3km jsme si užívala. Do cíle jsem tedy dobíhala s energií a radovala jsem se z prvního místa seběhnutého po zhruba prvních 2km. Jako bonus jsem zjistila, že celé mé tripočínání se podařilo stlačit jako jediné ženě pod 2 hodiny.
Úplně to největší veselení ale nastalo až v cíli při sdílení zážitků po boku nadšených teréňaček a teréňáků. Všem gratuluji k jejich výkonům. Jsem neskutečně poctěna, že mohu tak bezva lidi potkávat.
Končí to tak, že děkuji Kamilovi a Danovi za opravdový terénní zážitek a přeji jim, aby jejich Dachsman - Lužický XC triatlon vzkvétal. Zaslouží si to!
Výsledky: