23. 7. 2023
0,4km - 15km - 6km
Další pohárový závod na sebe po Valachymanovi a Dachsmanovi nenechal dlouho čekat. Poměrně rychle jsem stihla odreagovat a částečně vstřebat zážitky a nasazení ze 127km dlouhého bikového závodu v Rakousku – Salzkammergut Trophy a ve středu už jsem se hlavou i drobným tréninkem pomalu přepínala do sprintového terénně-triatlonového módu. Počasí se mělo v plánu vyletnit, a já jsem se tak těšila na sluncem zalitý Resl (nazývány jsou tak bikové trati na mostecké periférii), jezero Matyldu a výběh na hrad Hněvín tyčící se nad mosteckou pánví. Ačkoliv do startovních listin nahlížím jen zběžně, většinou při kontrole a potvrzení přítomnosti vlastního jména, tentokrát jsem, díky informacím od přátel a propagaci potvrzených účastníků v médiích, tušila, s kým se potkám. Už dopředu jsem tedy věděla i o všech potenciálních přátelských povídačkách.
Klidnou a rozvážnou přípravu v depu, kterou obvykle trávím až půl hodiny, jsem měla tentokrát zpestřenou moderátorem a televizními kameramany z ČT Sport. Ve snaze pořídit co nejvíce materiálu pro budoucí reportáž na mě soustavně mířili černými obludami. Snažila jsem se koncentrovat na připravované věci a prostor, do kterého je umisťuji, ale přítomnost krabice s jedním okem mě spíše nutila maskovat zbylé triharampádí v batohu a snažit se tvářit… jako že nic :-D. Potvrzení, že jsem ještě s dalšími vyvolenými v centru pozornosti, bylo zpečetěno milou žádostí o rozhovor.
A už kráčíme na rozpravu a po ní rychle zakrýváme hlavu plaveckými čepičkami a brýlemi. S verdiktem týkající se zákazu neoprenů spokojená nejsem a modlím se, aby chlad mé tělo neutlumil podobně, jako tomu bylo v Beskydech na MČR. Po startu a pohybu ve větších vlnách způsobených větrem nakonec tělesnou teplotu uhájím. Pomůže k tomu svižnější projev a okolní dravci, kteří moje plavecké počínání omezují. Místo tělesné teploty tedy musím řešit závodní prostor a to, jak nejrychleji opustit kopací a fackovací ring, ve kterém se necítím příliš komfortně.
Ve chvíli, kdy se vyhoupnu do sedla dvoukolé jiskry, jsem rázem naprosto spokojená a sebevědomá. Roztáčím nohy a valím. Předpoklad, že budeme startovat se skupinou holek dříve, se nenaplnil. Musím tedy makat a hledat vhodné úseky, abych předjela rychlé muže a ženy ve vodě, ale pomalé na biku. Na úzké zahajovací cestě k autodromu to jde však velice těžce. Na Malé Moiře, na které slušně valím, mě v polovině vybrzdí pomalejší závodník a já musím svůj projev v technické pasáži přizpůsobovat jeho. Jsem lehce netrpělivá a cítím, že bych mohla jet rychleji. Do kopce makám a sjíždím závodníky tak, abych do dalšího sjezdu mohla vlítnout bez omezení. Zahájím sešup a směřuju k cíli. Pár mužů mě nakonec dojede a na závěrečné rovině kolem jezera Matylda se zařadí. Spark je odtáhne téměř až k depu. Chválím ho.
Na poli žen si vedu dobře. Od startu cyklistiky se mi podaří do 5km předjet většinu holek s výjimkou Štěpánky, která má nakonec i celkový bikový čas o pár vteřin rychlejší. Šanci mám na běhu, kde mohu prostřednictvím vydrápání a slanění Hněvínu ukrojit svoji ztrátu. Vytrvávám ve svém úsilí a bavím se výběhy a seběhy v terénním módu. Štěpánku mám těsně před vrcholem kopce pár metrů před sebou. Hýbu se pořád po svém a z kopce to roztáčím. Štěpku předbíhám a ve své ulitě si štráduju k cíli. Asi kilometr před ním se zasnažím zbylou energii investovat do co nejrychlejšího tempa. Občas se ohlédnu, ale tuším, že pokud se nepřihodí nic, co by mě významně zdrželo, mohlo by to na jedničku klapnout.
Ve finish prostoru zdraví závodníky pan primátor a černé obludy, se kterými jsem už měla tu čest. Za nimi to zachraňují milí kameramani a moderátor. Jsou zde další závodníci a ochotní dobrovolníci na občerstvovačkách. Zdraví mě šéfík závodu Tomáš Langhammer a moderátor David Cihlář. Krásnému slavnostnímu přivítání předchází protrhnutí cílové pásky pro prvního ženského či mužského závodníka. Za něžná pohlaví jsem tedy měla tu čest… a… byl to krásný pocit.
Závěrem:
Závod Krušnoman cross triathlon Most má pro mě velký význam a k tomu spoustu kontrastních vjemů:
1) Je velkolepý organizací, zázemím, počtem pomocníků, občerstvením a vlajkami lemovaná cílová rovinka vizuálně napovídá velký honosný závod. Mimo výše popsané se ale také jedná o závod rodinného a přátelského charakteru s kratšími distancemi.
2) Lidé mají možnost se potkat s elitními závodníky, po jejichž boku startují ti, kteří mají s triatlonem minimální zkušenosti.
3) Pro mě osobně to byl před 4roky první nedokončený závod s větším zraněním, které jsem si způsobila nárazem do stromu po pádu z kola. Po letech následného vytrvalého úsilí a jiných nemalých zdravotních komplikacích, jež moje hlava i tělo překonalo (a já za to děkuji), jsem zde letos poprvé protnula krušnomanskou cílovku.
Odkaz na odvisílanou reportáž dne 27. 7. 2023 ZDE:
Článek uvedený na stránkách ČTA od Michala Včeliše ZDE:
FOTO: Martin Vinař, Pavel Praský
Comments