7. září 2024
závody AGE Groups
0,7km plavání - 20km silniční cyklistika - 5km běh
Týden po terénním (gravelovém) počinu na Šumavě byl plný drobně nepříjemných událostí - ke stehnu, které na Lipně při běhu křečovalo a ne a ne zcela povolit, se přidal neobvyklý otok kolene, který se původně zdál být reakcí na kousnutí hmyzem. Vše se ale po masáži a preventivním vyšetření začalo klidnit. Usoudila jsem tedy, že bych se mohla pokusit o tradiční účast na karlovarském sobotním CITY TRIATHLONU.
Do závodu jsem šla s drobným tušením, že loňský bezvadný výkon pravděpodobně nezopakuji. Nechybělo mi však odhodlání učinit, jako vždy, aktuální maximum. To se povedlo. Přes to jsem běžnou závodní euforii neprožila. Nevnímala jsem, bohužel, tradiční lusknutí. Nenastal ani okamžik, kdy jsem si řekla: "Je to tam."
Akci jsem jednoduše neabsolvovala spolu s potřebnou dávkou euforie. Pokulhávaly dokonce i vnitřní promluvy sama k sobě. Ačkoliv jsem byla pomalejší než loni, vše jsem prožila tak nějak rychleji. Adrenalin se vyplavil dodatečně - až v roli fanouška při závodění mužů AG. Užila jsem si také večerní chvíle při setkání s Víťou, kafíčko s Janinou B. a OHROMNOU večeři s Titány.
Mé závodní emoce potvrdil Stráňa z Fruitbike, který, jakožto pozorovatel, celý můj popis shrnul do krátkého konstatování: "Tobě to dneska moc nechutnalo, viď?"
Při plavání jsem se zasekla a nedokázala jsem se udržet ani za motory ostatních plavkyň. Do depa jsem dokraulovala sama mezi roztrhanými skupinami s časem rozhodně horším, než loni. (Polehčující okolností byla letošní absence neoprenu.) Na cyklistice jsem snad ani jednou "nezahákovala", ačkoliv drafting byl v rámci pohlaví povolen. Ve snaze využít kopcovité trati na maximum jsem jen valila a předjížděla. Povedlo se mi zajet téměř totožný čas, jako loni, což považuji za dobré - po prvních 4 slečnách 5. nejrychlejší. Běh nebyl zdaleka tak samozřejmý. Trochu jsem cítila po křeči rozmasírovaný defekt a obecně jsem se nedokázala roztočit na lepší tempo. I tak to stačilo na 2. nejrychlejší běžecký čas mezi ženami AG (nejlepší měla Titánka Tereza Svobodová, která závod vyhrála). Dokončila jsem jako 6. v celkovém pořadí žen a 1. ve své věkové kategorii 30-39. Celkový čas 1:18:36 byl oproti loňskému 1:14:34 drobným zklamáním.
Svůj "výkon" omlouvám veškerým předchozím děním... také konstatováním, že: "Každý den není posvícení.".
Závod to byl však z obecného pohledu velkolepý. Je skvělé, že i hobby závodník má příležitost stoupnout si na vymazlený start, projít královsky zakobercovaným depem a projet cyklistickou trasu s vědomím, že den po té bude patřit nejlepším závodníkům světa na olympijské distanci. Závěrečný běh po známých rovinatých varských cestách směrem ke galerii zase vybízí k maximálním výkonům a osobním rekordům. Je nutné poukázat na fakt, že okázalé zázemí, moderátoři, časomíra a obecná pořadatelská záštita se příliš neliší od té, která je nachystána na následující den D. (pro ty nejlepší).
Myslím, že po filmovém festivalu je tento podnik pro Karlovy Vary jedním z nejvýznamnějších. Nejen nádherná kulisa města, ale i výborná organizace jen potvrzuje, že zařazen je hlavní závod do Světového poháru naprostým právem.
S pokorou a odhodláním se na start opět chystám. Děkuji všem od stavby zázemí a tvorby logistiky až po podání vody a občerstvení po závodě. Bez vás by to nešlo!
Foto: Martin Vinař
Fandím také Karlovarskému kraji a přeji mu co nejvíce podobných akcí, které budou k tomuto místu patřit. CITY TRIATHLON jím už dávno je!
Comments